(30. 6. - 9. 7. 2006, Chotěboř) |
Jak už se stalo tradicí, v den příjezdu pršelo, což ovšem samozřejmě organizátoři nemohou ovlivnit. Déšť je skoro slabé slovo, spíše to vypadalo na příchod monzunu. Poněkud rozpačitý dojem z prvního dne pak umocnila "stávkující" databáze přihlášených, kvůli které registrace místo v pět hodin odpoledne začala až v půl deváté večer. Musím říci, že mi bylo organizátorů upřímně líto. Celý rok se moří, rozčilují a makají na tom, aby vše klapalo, a když nastane Den "D", vynoří se průšvih. Holt zákon schválnosti opravdu funguje neomylně. Ovšem oč rozpačitější byl úvod FF, o to lepší pak byl celý jeho následující průběh.
Samozřejmě díky patří všem organizátorům, obsluze barů, registrace atd. Zorganizovat a ukočírovat takovou "monstrakci" je opravdu hodno obdivu.
SG program byl dobře sestavený a myslím, že si každý mohl vybrat něco, co by mu v programu vyhovovalo. Pro mě bylo absolutním vrcholem a zlatým hřebem SG programu páteční divadelní představení Tři zlaté vlasy generála Hammonda - geniální propojení pohádky Tři zlaté vlasy děda Vševěda s prostředím seriálu Stargate SG-1. Těžko se to popisuje, to se musí vidět. Opravdu smekám před tvůrci a aktéry. Doufám, že bude k dispozici videozáznam pro ty méně šťastné z nás, kteří neměli možnost představení zhlédnout.
Dalším bonbónkem programu byla jedna dabovaná epizoda animovaného seriálu Stargate Infinity. Mně se SG Infinity stylem animace moc nelíbí, ale když ji GCT předabuje tak, že hlavními postavami jsou samotní naši staří známí členové GCT a dále hlavní organizátor Festivalu Fantazie Vašek Pravda a starosta Chotěboře, pak jistě tušíte, že to bude velká legrace. Udatní členové GCT mají nelehký úkol - zachránit uneseného Vaška Pravdu a tím i celý FF. Kdo neviděl a neslyšel, opravdu přišel o hodně. Skvělé bylo i slavnostní zahájení Gateconu, kde se představili jednotliví členové GCT v kostýmech již výše zmiňovaného divadla. Letos se mimořádně povedla i Hypervrata - čtrnáct reklam s motivy SG. Úkolem soutěžících bylo zjistit, podle které reálné televizní reklamy byla vytvořena její SG verze. "Fisika" byl nezapomenutelný.
Jedinou výhradu bych měla k slavnostnímu ukončení, které se dost táhlo. Pouhé vyhlašování výsledků mnoha různých soutěží a zdlouhavé předávání a vybírání cen soutěžícími po hodině začalo trochu nudit. Příště by to chtělo program nějak oživit třeba promítáním atp.
Anubisovi Jaffové objevili kartuši z Abydosu, po které Anubis velmi touží. Než ji však stihli získat, předběhl je jeden člověk z Tau'ri a kartuši stačil schovat. Anubis vysílá své Jaffy aby mu kartuši našli a přinesli.
Po divadle pak sedíme s přáteli z CZK ve venkovní hospůdce a povídáme. Potom odcházíme do herny, kde v deseti lidech zkoušíme karetní hru 6. bere! Asi po hodině ostatní odcházejí na vzduch zahrát si v úplné tmě frisbee. Já s Janou a Honzou prozřetelně zůstávám v herně. Hrajeme Trans Americu a posloucháme skvělou muziku – kytary a zpěv – obsluhy herny. Atmosféra je výborná. Nakonec odcházíme na bar do Junioru, kam mezitím dorazila skupinka hráčů frisbee včetně několika zraněných. ;-) Od deseti měla proběhnout volba Miss Avalconu, ale vzhledem k nedostatku soutěžících se prý nakonec neuskutečnila.
Pokud bych měla charakterizovat letošní Festival Fantazie, vybaví se mi především až na výjimky nabitý program, kde si každý může vybrat, co je mu blízké, pokec s přáteli, skvěle zásobený bar v KD Junior s podstatně rozšířeným sortimentem (několik druhů toustů, bagety a hotová jídla byly příjemným překvapením), nevyspání a všudypřítomné vedro.
Nejprve k tomu, co se mi na conu líbilo méně.
Hodně diskutovaným slovem na conu bylo počasí - tedy konkrétně ohromná vedra, která panovala po celou dobu conu, kromě již zmiňovaného pátku. Vedra bohužel dost ovlivnila stav jednotlivých sálů v KD Junior. Přednášky v menších místnostech ve 2. patře byly často utrpením jak pro přednášející, tak pro posluchače, protože v místnostech nacpaných k prasknutí se po čtvrt hodině nedalo vůbec dýchat. O mnoho lepší nebyla situace ani v akváriu a větším sále v přízemí, zvláště při promítání filmů tam bylo snad větší vedro než v sauně. Ani ve velkém sále, byť tam byl větrák, se nedalo moc dýchat. Černé fólie na oknech teplo spíše kumulují, takže vydržet tam na více přednášek bylo značně problematické. Touha po troše kyslíku tak často převážila nad touhou vidět nějakou přednášku či film.
Dalším problémem, aspoň z mého hlediska, bylo málo místa pro posezení a pokec s přáteli přímo v prostorách FF. Vzhledem k rekordní návštěvnosti (přes 1500 fanoušků) bylo hlavně večer téměř nemožné posedět u baru v 1. patře, nekuřácký bar v hlavním sále se otevíral většinou až po desáté. Bohužel je to daň zvyšujícímu se počtu návštěvníků conu - Junior holt není nafukovací.
Hospůdka dole v přízemí byla také stále narvaná a ochutnat aspoň jednou ty tolik vychvalované steaky se stalo nadlidským výkonem. Ač jsme se o to pokoušeli s přáteli minimálně pětkrát, vždy už nebyly nebo ještě nebyly. Velmi bych se přimlouvala za to, aby příští rok bylo grilování posunuto na dřívější dobu, obvykle určenou na večeři (18.-20. hodin) a nezačínalo se až kolem osmé, kdy ve většině programových linií probíhá hlavní program.
Pokud jde o programové linie, občas bylo velmi těžké volit mezi SG a ST programem, jelikož se obě linie na den kryly, což zamrzelo hlavně u slavnostních zahájení, která na sebe těsně navazovala a nedala se stihnout obě celá. Občas se také kryly i stejné typy přednášek, např. Jukeboxy, což se nakonec vyřešilo a probíralo se to i v závěrečném O conu po conu.
A ještě malá poznámka k některým fanouškům. Věřím, že 99% lidí se přijelo na con bavit, ale to mizivé jedno procento to svou bezohledností těm ostatním kazí. Mám na mysli především bujaré veselí a hlaholení více či méně ovíněných jedinců a mlácení dveřmi v různých nočních či brzkých ranních hodinách na chodbách v obchodní akademii. A to ani nemluvím o Smetance a hromadném ubytování ve třídách. Pohled na totálně opilé jedince rozhodně není vábný a nepatří k nejpříjemnějším zážitkům a navíc to FF v očích místních obyvatel Chotěboře zrovna moc nepřidá, což vzhledem k tomu, jak většina místních hledí na FF a fanoušky, není asi to "pravé ořechové"... Toto je ale zase spíše záležitostí nás fanoušků než
organizátorů samotných.
A teď k pochvalám.
Program byl velmi pestrý a bohatý, rozhodně bylo z čeho vybírat. Opět nechyběli zahraniční hosté - již tradičně francouzský malíř Philippe Coriat, dále, stejně jako loni, režisér, herec a odborník na zvláštní filmové efekty, kostýmy a masky Vlad Taupeš se svým asistentem Sergejem, bratři Rudněvové a dále ruský spisovatel a básník Andrej Běljanin, německý spisovatel Markus Hertz a další.
Rozšíření sortimentu v baru KD Junior bylo výborným nápadem, stejně tak, jako udělání hlavního baru až do desáté hodiny večerní nekuřáckým.
Myslím, že mnoho fanoušků ocenilo přesunutí deskovek do většího sálu, který byl často zaplněn do posledního místečka. Vzhledem k vysokým cenám her je to jedna z mála možností zkusit si zahrát nové deskovky a nostalgicky zavzpomínat u těch starších. A rovněž bych ráda poděkovala obsluze deskovek. Jsou velmi příjemní a ochotně vše ukáží a vysvětlí. Sál deskovek se stal velmi příjemným azylem hlavně večer, když bylo v Junioru všude narváno. A nesmím zapomenout na jejich skvělou hudební vložku - kytary byly hrozně fajn.
Dalším dobrým nápadem byla přeměna velkého sálu v Junioru na nekuřácký bar. Tím se získalo aspoň trochu místa navíc. Také Dolejte řediteli, souhrn toho, co za den proběhlo, byl velmi zajímavý a doufám, že bude i příští rok. Čerstvé novinky a odezvy z právě uplynulého dne jsou rozhodně pro fanoušky přínosem. WiFi připojení a možnost přístupu k počítači s připojením na internet také jistě ocenilo mnoho fanoušků a přednášejících zvlášť. Rovněž musím pochválit pěkné tričko FF. Kvalita ubytování v OA byla tradičně výborná.
Pokud jde o jednotlivé programové linie, jako fanoušek Stargate a Star Treku jsem především volila program těchto dvou seriálových fenoménů. Občas to bylo velké dilema, protože se velmi zajímavé přednášky, soutěže a zábavné programy překrývaly a bylo těžké rozhodnout, čemu dát přednost a co vynechat.
Co se týče organizace, tak SG linie byla asi nejvymakanější a vše až na menší drobnůstky fungovalo naprosto bez problémů. Myslím, že koordinátoři půldne, kteří mají na starosti bezproblémový chod programu, se velmi osvědčili již loni. Gatecon Team (GCT) opravdu nezklamal. Fanoušci měli opět k dispozici několik informativních brožurek - "Informace" (organizační záležitosti, info o klubu, trocha historie, co je na prodej - nášivky, placky, trička atd.), "Program", dále anketní a soutěžní lístky - Hypervrata, Jukeboxy, hodnocení pořadů, anketu o nejlepší, nejpřínosnější a nejhumornější přednášku atd. Opět nechyběl ani oblíbený vzkazník Mission Report (kniha přání a stížností). Milým dárkem pro členy fan klubu Stargate Command pak bylo, stejně jako loni, členské DVD (loňský Gatecon 2005 - fotky, fanfilmy, videa, trailery na letošní Gatecon atd.). Nemohu dopodrobna posoudit ostatní programové linie, ale GCT má organizační stránku věci propracovanou do nejmenších detailů a dovedenou téměř k dokonalosti. Jelikož za odevzdání anketních lístků s hodnocením pořadů byla fotka (holt bohužel ani kuře zadarmo nehrabe...), tak byla odezva poměrně vysoká a svá hodnocení odevzdalo přes čtyřicet fanoušků. Za to jim patří dík, protože odezva a zpětná vazba jsou velmi důležité. Rovněž výzdoba neměla chybu, především nové postavy týmu SG-1 od černéamodré byly skvělé a Zelenka aspoň nezůstal osamocen.
Program ST byl letos vzhledem ke 40. výročí Star Treku opravdu dost nabitý. Byl prodloužen i o promítání všech ST filmů a bonusů. Vrcholem ST programu byla beseda s dabéry ST: Enterprise - Lucií Svobodovou, Jitkou Moučkovou, Jiřím Pragerem a Filipem Švarcem, především jejich dabing naživo, kde si vymýšleli různé vtipné dialogy. Besedy se rovněž zúčastnil i překladatel ST: Enterprise Petr Finkous. Rovněž Oktan Team nezklamal svým novým divadelním představením Švestkové pyré. Moc se také povedla Treková ruleta, kterou zorganizovali Paldík s Yakuzzou. Byla to tak trochu sázka do loterie, protože vše záleželo na výběru soutěžících, jak moc budou ochotni se odvázat a zahrát různé scénky ze ST. Paldík už předem vybral pár "dobrovolníků", mezi nimiž nechyběli Margh s Johansonem, což bylo zárukou, že o legraci nebude nouze. Nakonec se sešly dva čtyřčlenné týmy a o zábavu na téměř dvě hodiny bylo postaráno. Povedený, i když trochu příliš dlouhý, byl i úvodní galavečer. Johanson a Margh byli ve scénkách kouzelní - Marghovi už asi ty ženské role nikdo neodpáře. ;-) V anketě jsme se dozvěděli, že sci-fi a ST jsou pro značnou část populace velkou neznámou a lidé mají o sci-fi a jejích příznivcích podivně zkreslené představy. V rámci ST linie bylo několikrát promítnuto skvělé musicvideo "Máme se rádi?", ve kterém Hypo a Margh sestříhali mnoho různých fotek ST fanoušků z různých akcí. Musicvideo si můžete stáhnout na stránce Star Trek Sickbay.
Dobrým tahem bylo také zařazení linie Festival Járy Cimrmana. Výborné bylo především divadelní představení Švestka souboru Cimrmanband. Tradičně skvělé jsou deskové hry od Albi a Corfixu.
Prostě až na maličkosti to byl skvělý a velmi vydařený con a možnost relaxace a "dobití baterek". Připadalo mi, že čas plyne nějak rychleji a že těch deset dní uběhlo jako voda. Ani se mi moc nechtělo domů. Všem organizátorům rozhodně patří velký dík.
Fotky (75).
Ve čtvrt na tři vyrážím směr autobusové nádraží Florenc, kde mám sraz s Janou, kterou se mi podařilo "ukecat", aby se vydala na svůj první con. Autobus má odjíždět ve 14.55. Na Florenci potkávám Darth Ziru s Darth Richiem a pár dalších povědomých tváří, které znám od vidění z různých conů. Chvíli po mně doráží i Jana. Čas do odjezdu rychle ubíhá v příjemné debatě. Za pět minut tři, přesně na čas, vyrážíme směr Chotěboř. Dost se ochladilo a cestou začalo pršet. Doufala jsem, že dešti ujedeme, ale marně. Opět se tedy naplnilo ono nechvalně známé pravidlo posledních několika let – v den zahájení FF prostě musí lít jako z konve. Pravidlo se potvrzuje bez výjimky. Čím víc se blížíme k Chotěboři, tím silněji leje.
Dohodly jsme se s Janou, že odjezd kolem třetí bude pro nás výhodnější než cesta "Pravdabusem", který odjíždí z Prahy až v šest večer. V klidu se zaregistrujeme, ubytujeme, zajdeme na večeři a pak půjdeme přivítat pár přátel, kteří přijedou právě již zmiňovaným "Pravdabusem" kolem osmé. Takové byly naše plány. Ale nakonec je všechno jinak.
Do Chotěboře jsme měli dorazit v 17.10. Měli. To bychom ale nesměli projíždět Kolínem, jehož nechvalně proslulý kruhový objezd opět nezklamal. Když k tomu připočteme dopravní špičku (dětem začaly prázdniny), je z toho rázem více než půlhodinové zdržení. Do Chotěboře přijíždíme deset minut před šestou. Vítá nás studené, deštivé počasí. Než jsme s Janou došly ke sportovní hale, jsme úplně promočené. A aby toho nebylo málo, na místě zjišťujeme, že spadla databáze účastníků FF, a tudíž registrace, která měla začít v pět, se prozatím odkládá.
Vypadá to na delší dobu, takže vyrážíme do vedlejšího KD Junior na něco k zakousnutí. Původně jsme chtěly do Panského domu, ale v tom lijáku by ani psa nevyhnal. Po návratu do velkého sálu sportovní haly pak klábosíme a luštíme sudoku, takže čas docela příjemně ubíhá.
Máme možnost jít i na již probíhající program FF i bez registrace. Databáze byla nakonec obnovena a registrace začala v půl deváté. Mezitím dorazilo dost fanoušků i již zmiňovaný "Pravdabus". Vítáme se s přáteli z CZK. U registrace je pořádný nával, ale vše probíhá dost rychle. Po chvíli konečně přicházíme na řadu a dostáváme vstupenku (s vyznačeným datem 30.6. – 10.7. ;-) ), materiály a jdeme se rychle ubytovat do obchodní akademie, abychom stihly slavnostní zahájení, které bylo o hodinu posunuto a začalo těsně před desátou.
Hlavní organizátor FF – Vašek Pravda – proto velmi zkrátil úvodní projevy. V podstatě pouze představil již přítomné zahraniční hosty – francouzského malíře Philippa Coriata a německého spisovatele Markuse Hertze - a pak prohlásil FF 2006 za zahájený. Následoval velmi povedený, zhruba hodinový koncert říčanského komorního orchestru řízeného Janem "Rybininem" Rybářem. Letos se nově představil i pěvecký sbor. Měli jsme možnost vyslechnout si skladby z několika známých filmů a sci-fi seriálů (SW, ST, SG, Psycho, Pán prstenů, Vetřelec).
Po koncertu ještě povídáme s přáteli na baru v Junioru a po půlnoci se vracíme do OA vybalit zbytek věcí a uložit se ke spánku.
Den druhý – sobota 1. 7.
Dnes je tak trochu oddychový den.
Vstáváme po deváté. Dopoledne chvíli povídáme s přáteli z CZK a pak s Janou a Ondrou vyrážíme nafotit něco snímků Chotěboře. Po poledni míříme na oběd do Panského domu, kde máme sraz s dalšími trekkies.
Odpoledne pak trávíme v herně a hrajeme různé deskovky – původní verzi Carcassonne, úplně nový Carcassonne – Objevitelé a Viva il Re!
Večeříme na baru v Junioru (kvituji s povděkem velký výběr toustů) a v osm vyrážíme s Janou do kina na dvouhodinové divadelní představení Švestka plzeňského souboru Cimrmanband. Soubor je skvělý. Za představení by se nemuseli stydět ani "praví" Cimrmani. Protože hru v originále neznám, je pro mě velmi příjemným překvapením. Odnáším si ponaučení, že potřásání rukou s některými jedinci může být poněkud "dlouhodobějšího" charakteru.
Pak ještě do půl jedné hrajeme v herně náš oblíbený Carcassonne a v jednu odcházíme do hajan.
Den třetí – neděle 2. 7.
Vstáváme opět kolem deváté. Dopoledne dorazila Alena alias Warpík, má tradiční spolubydlící na FF. Letos bohužel mohla pobýt pouze den. V jedenáct jdeme všechny tři na přednášku Praotce trekkieho Cesty časem v Babylonu 5. Honza (Praotec trekkie) dorazil vlakem těsně před přednáškou. Alena pak zůstává na programu jejího oblíbeného Babylonu 5. My s Janou odcházíme a různě se poflakujeme po Junioru.
Ve dvě začíná představení Oktan Teamu Jára Cimrman trekující. Já to už viděla předloni, pro Janu je to novinka. Mimo jiné se dozvídáme, že samotný název sci-fi pochází od Járy Cimrmana (= Soubor CImrmanovy FIkce), stejně jako námět na Star Trek, který si od něj "vypůjčil" Gene Roddenberry. Oktan Team není špatný, ale je vidět, že se jeho členové spíše soustřeďují na jejich nové divadelní představení Švestkové pyré, které bude mít premiéru v úterý.
Od pěti jdeme do kina na rodinný a vcelku milý film Zathura: Vesmírné dobrodružství. Večeříme jako obvykle na baru v Junioru (mají nejen skvělé tousty, ale i velký výběr baget a další dobroty).
Před osmou se s Janou vydáváme na vyhlášení výsledků 2. ročníku literární soutěže Darth Erben. Po chvíli za námi doráží i Alena. Jak napsala Darth Zira v anotaci, jde o bezkonkurenčně nejúchylnější soutěž ve Star Wars fan fiction poesii. Jelikož mám, stejně jako loni, v soutěži dvě "želízka v ohni", jsem zvědavá na výsledky. Ukazuje se, že do soutěže bylo přijato vzhledem k nejrůznějším nepříznivým okolnostem pouze pět příspěvků, takže šance "stát na bedně" je hodně vysoká. Navíc Darth Zira oznamuje, že dvě básničky obsadily se shodným výsledkem na tisícinu bodu 1. místo, jedna druhé a opět dvě třetí místo. Takže "bedna" je jistá. ;-) Nakonec je z toho 1. a 2. místo, kalendář a velká krabice puzzle s Darth Maulem. Letos dochází k milé inovaci, že adepti nemusejí svá veledíla ještě sami číst před publikem. To za ně obstará sama Darth Zira. Velmi se mi ulevilo, protože jsem jediná z té trojice soutěžících, která dorazila na vyhlášení výsledků.
Potom naše trojka odchází do herny, kde se k nám připojují Paldík s Ondrou a zkoušíme novou hru Amon-Re. Tato hra tedy k mým favoritům rozhodně patřit nebude. Neustále se musí něco počítat, což nesnáším. Hrajeme do jedenácti a pak ještě asi hodinu povídáme.
Kolem půlnoci odcházíme do OA, kde se Alena ještě musí ubytovat. Dostává klíče od pokoje č. 323 (nebo tak nějak). To by mělo být na stejném patře, kde jsme ubytované i my s Janou. V žertu Aleně říkám, že tolik pokojů tady ale není. Když dorazíme do našeho posledního patra, zjišťujeme, že poslední pokoj má číslo 321... Já to ale myslela jako vtip! Ukazuje se, že Alenin pokoj je ve druhém křídle budovy. Alena se tak konečně může jít ubytovat.
Den čtvrtý – pondělí 3. 7.
Dnes bude velmi nabitý program. Zahajují totiž dvě programové linie mých oblíbených seriálů: Stargate a Star Treku.
Ráno v osm jsem vzbuzena mobilem. Volá Alena, že se chystá k odjezdu. Nečekala jsem, že chce odjet už tak brzo. Rychle s Janou vstáváme, protože se chceme s Alenou rozloučit. Navrhuju, že bychom mohly ještě zajít na snídani do Panského domu. Bohužel na místě zjišťujeme, že se měnily směny a nyní obsluhuje ten vyhlášený pomalejší personál. V restauraci nás je, co by na prstech jedné ruky spočítal, přesto čekáme neúměrně dlouho na jídlo. Co tak dlouho trvá na přípravě omelety, fakt nechápu. A aby toho nebylo málo, můj oblíbený míchaný multivitamínový džus s minerálkou je v podobě, jak ho připravuje tato směna, naprosto nepoživatelný. Docházíme k názoru, že nastal čas změnit lokál a zkusit restauraci ve Vysočině. Před desátou Alena odjíždí. Škoda, že se nemohla zdržet déle. Jdeme pak s Janou do herny a zkoušíme novou deskovku Halali. Pak si ještě v předsálí kina prohlížíme výstavu obrazů Philippa Coriata.
V poledne vyrážíme s Ondrou, Martinem a Aldym na oběd do... Vysočiny. :-) Vracíme se právě včas na "ceremoniál" vztyčení vlajky FF, který proběhl před druhou.
Odpoledne je pak program velmi nabitý. Od dvou přednáška Hypo a Martyho První várka SG herců (SG herci v jiných rolích), následují SG bonusy od Páji. Pak máme hodinu volno a od pěti začíná téměř dvouhodinová Treková ruleta – soutěž, kterou připravili Paldík s Yakuzzou. Dvě čtyřčlenná družstva více či méně dobrovolníků mají za úkol sehrát různé scénky ze Star Treku. Jelikož mezi "dobrovolníky" Paldík zařadil Johansona s Marghem, není o legraci nouze. Soutěž se opravdu vydařila.
Pak máme jen pár minut času na jídlo, protože v sedm začíná oficiální zahájení Gateconu 2006 (SG programové linie), které připravil Gatecon Team (GCT). Členové GCT se představili v kostýmech chystaného SG divadelního představení. Tradičně jsme vyslechli, na co se můžeme v průběhu Gateconu těšit, viděli pár velmi povedených trailerů atd.
V osm následuje slavnostní galavečer k zahájení startrekového bloku, který připravili Johanson, Hypo a Margh. Nestíháme a rychle přebíháme z velkého sálu v Junioru do kina.
V ST programu jsme se dověděli, co nás čeká v této programové linii. Byli po dnech představeni jednotliví přednášející, Johanson s Marghem sehráli pár povedených scének. Zajímavá byla anketa v pražských ulicích, kde byly Pražanům kladeny "záludné" otázky typu: Co je to sci-fi?, Znáte Star Trek? atd. Výsledky byly dost tristní, protože pro velkou část "běžné" populace jsou příznivci sci-fi přinejlepším podivíni. Výmluvná byla odpověď jedné slečny v tom smyslu, že ST je ta pakárna, kde všichni jsou oděni do kůže a železa a mají holé lebky... Martin alias Samuel Thorn také vyhlásil výsledky letošního ročníku literární soutěže Můstek je váš. Kategorii "povídka" vyhrál Jednorožec od Víta Pazlara. Kategorii "báseň, píseň, říkadlo" jsem ke svému údivu vyhrála já. Ukázalo se, že do soutěže dorazilo pouze pět písniček, z toho čtyři byly moje... ;-) . Proběhla také soutěž o napodobení Datovy Ódy na Flíčka, kterou vyhrál Martin. Většina fanoušků jistě ocenila musicvideo "Máme se rádi?" (sestříhané fotky trekkies z různých akcí), které připravili Hypo s Marghem. Galavečer se vydařil, akorát mohl být o něco kratší. Tři hodiny jsou trochu moc. Jedinou drobnou vadou na kráse byla skupinka "rušičů", kteří se snažili znepříjemnit atmosféru v sále. Stejná skupinka příznivců jednoho nejmenovaného seriálu se o to ostatně pokoušela již loni. Ostatní se ale otrávit nenechali.
Po galavečeru ještě povídáme s přáteli z CZK a v půl druhé odcházíme na ubytovnu.
Den pátý – úterý 4. 7.
Vstáváme jako obvykle kolem deváté. Dopoledne trávíme v herně. Jako obvykle hrajeme Carcassonne.
Program je opět nabitý až odpoledne. Od dvou do šesti tak máme o zábavu postaráno. Ve dvě začíná Druhá várka SG herců (Hypo a Marty), následuje SG Jukebox 1 (Pája a Lina) a poté hned ST Jukebox (Diegina a Lyta). Hned poté od pěti začíná přednáška Zvířátka v SG, kterou připravili SCarter a Mirek_SG1. Návštěva této přednášky však byla hlubokým omylem a rozčarováním. Tento druh humoru za každou cenu ani mně, ani Janě moc nesedí a ani po faktografické stránce mě přednáška nezaujala. Informace typu, že pokud někdo nepoužívá techniku, není civilizovaný a lze jej tudíž zařadit mezi zvířata (viz např. humanoidé žijící v symbióze s organismem připomínajícím rostlinu na PJ2-445) mě tedy opravdu nenadchly. Byla to asi jediná přednáška, která se mi vůbec nelíbila (při vší úctě k přednášejícím).
V sedm začal prodej klubových věcí – nášivek, placek, triček atd. Koupila jsem novou placku se symbolem Tau'ri – malá, modrá, hezká. Těchto placek bylo dost málo a byly okamžitě vyprodané.
Od osmi začíná dvouhodinové divadelní představení Oktan Teamu Švestkové pyré. Co k tomu říct? Bylo to skvělé. Nezapomenutelná byla americká hymna v klingonštině. Svou roli si zahrála i Yakuzzova postel, která byla pro tento účel přenesena do kina ze Smetanky.
V jedenáct si nenecháme ujít Dolejte řediteli – půlhodinovou besedu, ve které Vašek Pravda informuje fanoušky o průběhu uplynulého dne či dnů (není to každý den) a podává mnohdy zajímavé informace. Myslím, že je to dobrý nápad, protože ne každý má možnost zůstat až do konce FF a zúčastnit se závěrečné besedy O conu po conu.
O povedený závěr dne či spíše začátek nového dne se postarala čtvrthodinová ohňová šermířská show, která začala patnáct minut po půlnoci před sokolovnou.
Den šestý – středa 5. 7.
Má nervozita dnes dosahuje vrcholu. Mám totiž přednášku – svou první (když nepočítám Raukon před pěti lety). Dnešní den by také šel nazvat "toustovým", jelikož tuto pochoutku mám dnes k snídani, k obědu i k večeři. Ne, že bych tedy tousty neměla ráda, ale dalšího minimálně půl roku už je nemusím vidět...
V deset vyrážíme s Janou na besedu Jak jsme začínali se Star Trekem, kde mají hlavní slovo "zasloužilí" trekkies – Praotec trekkie, Alko, Zirland a T'Pel. Dozvídáme se, jak se dotyční dostali ke Star Treku, jaké tehdy panovaly poměry atd. Alko promítl záběry s PSST conu a zprostředkoval tak fanouškům pár minut z jeho skvělé atmosféry.
Po obědě jdeme s Janou na soutěž Melodie z oblíbených filmů, kterou přichystali Hanaan s E-Wanem. Zjišťuju, že mé znalosti velmi pokulhávají. Melodie jsou mi povědomé, ale nejsem schopna je zařadit. Kromě filmu se určuje i autor hudby. Jelikož mám okno nebo spíše výkladní skříň a vybavuje se mi pouze starý dobrý John Williams, píšu ho všude. Uplatňuji totiž metodu, že aspoň párkrát se přece musím trefit. No, metoda je to sice dobrá, ale přesto končím hluboko v poli poražených mezi posledními. Po soutěži následuje další várka SG herců a pak SG Jukebox 2.
Hodina "H" pro mě nastává ve čtyři, kdy začíná má přednáška Vrátkařova knihovnička aneb Stargate v literatuře. Jsem hrozně nervózní. Mám spoustu materiálů a ke konci nestíhám a snažím se toho oddrmolit co nejvíce. Hodina uběhla jako voda. Musím si přiznat, byl to dost debakl. Problém je trochu i v tom, že při současném věkovém složení "vrátkařů" přednáška, která má čistě informativní charakter a je tudíž dost suchopárná, nemá příliš nadějí na úspěch. Fanoušci vyžadují pohyblivé obrázky – tedy videoukázky, humor (někdy i za každou cenu) nebo aspoň nějaký ten románek S/J nebo jiných dvojic. To jim ovšem má přednáška vzhledem k tématu nemohla poskytnout. Není tedy divu, že se zařadila do "TOP 10" fanoušky nejhůře hodnocených přednášek. Je to pro mě varování a poučení pro příště – nepřednášet a pokud ano, tak videoukázky! ;-)
Od šesti následuje Besedička, kterou vedou Johny Idler s fisem. Je to takový potlach s fanoušky o tom, co se jim na conu a fan klubu líbí, co nikoli, co by chtěli změnit atd. Myslím, že je to velmi přínosné pro obě strany.
Po besedě zbývá půlhodinka na večeři. V půl osmé pak začíná maňáskové divadlo "24" z prostředí ST:TOS. Kapitán Kirk má šanci získat velké dědictví pod podmínkou, že se do 24 hodin ožení. To se ale pro něj stává nelehkým úkolem. Mimochodem, jednou z adeptek na nevěstu je i slepá Esmeralda ze stejnojmenné telenovely.
Od osmi začíná vrchol startrekového programu – beseda s dabéry ST: Enterprise, kterou připravil FK Trekkies: TNG. Bohužel se kryje s SG soutěží o Miss a Missáka Gateconu. Kromě čtyř dabérů - Lucie Svobodové (T'Pol), Jitky Moučkové (Hoshi Sato), Jiřího Pragera (dr. Phlox) a Filipa Švarce (Travis Mayweather) přišel i překladatel epizod ST: ENT Petr Finkous. Dabéři jsou naprosto skvělí. Hovoří o svém vztahu k postavám (Filip Švarc si stěžuje, že Mayweather skoro nemluví), k ST, o dabingu obecně. Asi nejlepší částí večera je jejich improvizovaný dabing. Ten nemá chybu a objevují se neuvěřitelné hlášky – zvláště Jiří Prager opravdu perlí. Nezapomenutelný byl dialog Jitky Moučkové (Hoshi) a Lucie Svobodové (T'Pol) ve scéně, kdy Hoshi přichází do jídelny a chce si přisednout k T'Pol a popovídat si. T'Pol se tváří značně otráveně a nepřístupně. A Lucie Svobodová v improvizovaném dabingu odpovídá jako T'Pol s otráveným výrazem zhruba toto: "Dneska se pokoušel vařit Archer." Tak proto ten otrávený výraz... Na závěr pak byla hostům promítnuta Sexenprise a ti se bavili stejně tak dobře jako publikum.
V jedenáct ještě jdeme na Dolejte řediteli, pak chvíli povídáme a po půlnoci se vracíme do OA.
Den sedmý – čtvrtek 6. 7.
Vstáváme před devátou. Od deseti začíná přednáška Dr. Rodney McKay, kterou připravili Klenotka, Saavik a Ashrak. Následují bonusy k filmu Star Trek IV: The Voyage Home, které uvádí Johanson.
V poledne jdeme s přáteli z CZK na oběd do Vysočiny (Panskému domu se zatím vyhýbáme). Po obědě zbývá půlhodinka, kterou s Janou, Ondrou, Paldíkem, Xyll a Ančou vyplňujeme v herně hrou Trans Europa.
Od dvou začíná dvouhodinová beseda ST v ČR, na které se představují všechny (doufám) významné ST fan kluby – CZ Kontinuum, UPKB a Dominion, které se nedávno sloučily, dále Trekkies: TNG a J/C mafie. Jsou to velmi příjemné a podnětné dvě hodiny.
Od pěti jdeme s Janou na přednášku Hanaan Zvířátka v ST a poté následují Chyby a zajímavosti v SG IV (fis a Johny Idler).
V osm začíná jeden z vrcholů SG programu – Kreslený dabing. Je to jedna epizoda animovaného seriálu Stargate Infinity, kterou nadabovali členové GCT. Ovšem mýlil by se ten, kdo by si myslel, že jde o nějaký suchopárný překlad originálu. To ani náhodou. GCT epizodu poněkud upravil, takže hlavními postavami jsou samotní staří známí členové GCT a dále hlavní organizátor Festivalu Fantazie Vašek Pravda a starosta Chotěboře. GCT se vydává na misi "Kdo má Pravdu?" s cílem osvobodit uneseného Vaška Pravdu ze spárů chotěbořského starosty a jeho nohsledů a zachránit tak celý Festival Fantazie a tedy i Gatecon.
Doufám, že tato skvělá hříčka bude časem ke stažení na netu. Určitě to stojí za to. Druhou půlhodinku pak vyplnilo promítání 17. epizody 17. řady seriálu Simpsonovi s názvem Kiss Kiss Bang Bangalore. Ano, hádáte správně, je to ta, ve které se objevil RDA.
Poté jdeme s Janou na hodinku do herny. Tentokrát zkoušíme hru Cartagena, kterou už jsem před několika lety hrála na Pragoconu. Od deseti začíná další várka SG herců v jiných rolích (je to náhrada za přednášku Jídlo v SG Atlantis). Následuje Dolejte řediteli, pokec s přáteli a po půlnoci odchod do hajan.
Den osmý – pátek 7. 7.
Dnes je opět velmi nabitý program a mám velké dilema, zda zvolit programy SG nebo ST linie.
Vstáváme jako obyčejně a v deset vyrážíme na přednášku Dr. Radek Zelenka a David Nykl, kterou připravili Abysss a JacobCarter. Nezapomenutelný byl zvláště pokus o češtinu v německé a francouzské dabingové verzi SGA – známý monolog "Na dně moře..." z epizody Letters from Pegasus. To bylo něco naprosto neuvěřitelného.
V poledne riskujeme a jdeme na oběd do Panského domu. Není to zas tak hrozný. Od dvou začíná Martinova přednáška Herci ST na návštěvě v ČR, která je příjemnou vzpomínkou na již devět herců, které jsme měli možnost vidět v Praze. Martin promítá fotky a dozvídáme se i zajímavé informace ze zákulisí – jak se tady hercům líbilo, jací jsou atd.
Od tří pak následuje SG Jukebox 3 a dále ST soutěž O nejbystřejší oko a vyhlášení výsledků ST Jukeboxu. Celé odpoledne je program velmi "našlapaný" a je těžké volit mezi SG a ST programem. Bohužel se ale nejde rozpůlit.
V pět začíná soutěž SG doplňovačka, kterou připravili Hypo s Marghem. Je to vlastně takový diktát, kdy je potřeba do připraveného textu s názvem Mezigalaktická olympiáda správně napsat diktovaná jména, planety atd. To může být problém pro toho, kdo sice má "nakoukáno", ale nemá "načteno" na internetu a tudíž nezná správný přepis jmen.
Po večeři v Junioru spěcháme s Janou do kina, kde v osm začne zlatý hřeb SG programu – divadelní představení Tři zlaté vlasy generála Hammonda, což je geniální propojení známé pohádky Tři zlaté vlasy děda Vševěda s prostředím seriálu Stargate SG-1. Zdá se vám to nemožné? Ono to však jde, a velmi dobře. Je to první divadelní počin GCT a počin nadmíru povedený. Všichni byly naprosto úžasní a doufám, že představení ještě někdy zopakují nebo že bude aspoň záznam ke stažení na internetu.
O co vlastně jde?
Zatím na planetě Asilii vládne goa'uldí královna Carnelie, která již dlouhou dobu válčí o své území s Anubisem. Jednoho dne se jí zjevil jistý Daniel Jackson a prozradil jí, že ví, kde získat tajnou zbraň proti Anubisovi. Carnelie rozhodne, že ten Jaffa, který zbraň získá, se stane jejím novým Prvním Jaffou. Jelikož byla velmi krásná, hlásilo se mnoho Jaffů včetně mladého, udatného Belera. Ten se nakonec vydává splnit nesnadný úkol - přinést z Tau'ri tři zlaté vlasy generála Hammonda. Při tom mu pomáhá Daniel Jackson, který ho provází ve své energetické formě. Jackson sděluje Belerovi, že musí najít na Abydosu kartuši, za kterou pak získá od generála Hammonda tři zlaté vlasy.
Cestou Beler potkává čarodějnici Desadu, která ho nechce nechat odejít, dokud jí neslíbí, že se zeptá generála Hammonda, jak by se Desada mohla dostat mezi Antiky. Na cestu mu dává kus látky, jakýsi svitek. Je to dar od jejího syna s tím, že pokud o dar přijde, hrozí mu smrt.
Beler se vydává na rodný Abydos a zjišťuje, že látka od Desady skrývá cestu ke kartuši. Beler se vydává ke starému Království Věčnosti a cestou se staví u známých v jedné hospůdce, kde popíjí s jedním Jaffou, který ho opije a pak mu sebere svitek a po chvíli vrací zpět.
Beler se po probuzení vydává na cestu a dojde k asgardskému zařízení. Tam mu pomůže Daniel Jackson, který na chvíli uspí Belerova symbionta, aby mohl Beler vstoupit dovnitř. Tam s pomocí Daniela vyřeší hádanku a je přenesen do Království Věčnosti na místo, kde stojí uschlá jabloň a kolem ní plačící lidé. Jabloň vždy rodila vzácná jablka, která dávala věčný život. Teď ale uschla a král onemocněl a rychle stárne. Beler nabízí králi, že se zeptá generála Hammonda, ale že potřebuje jako dar pro Hammonda vzácnou kartuši, která by se měla nacházet někde v království, že ji tam uschoval Daniel Jackson. Po chvíli přichází skřítek - Smolíček Pacholíček s kartuší. Smolíčka, stejně jako celé království, chrání Thor. Král ho proto vysílá na cestu s Belerem, že tak budou oba pod Thorovou ochranou, což se může hodit. Ukecaný Smolíček sice leze Belerovi dost na nervy, ale nedá se nic dělat, je to králova podmínka. Beler se ocitá zpět na místě, ze kterého vyšel. Jeho symbiont se opět probouzí. Jdou se Smolíčkem k hvězdné bráně.
V lese jsou přepadeni Jaffy, které vede ten, který ho předtím opil v hospodě. Chce po Belerovi kartuši. Smolíček se kasá, že jim pomůže Thor, ale nic se neděje. Dojde k bitce. Na scéně se objevuje tým SG-1, který prý poslal Thor na pomoc. SG-1 přemůže Jaffy a poté se vzájemně představují. SG-1 už ví o Belerovi od Daniela. Všichni se vydávají k hvězdné bráně. Procházejí bránou na Tau'ri.
Vítá je generál Hammond. Beler mu dává dar - kartuši. Poté jsou Beler se Smolíčkem odvedeni na ošetřovnu k běžné preventivní prohlídce. Cestou potkávají utrápeného seržanta Davise. Smolíček se od něj dozvídá, že Davis je nešťastný proto, že má na starosti vytáčení brány a její fungování a že ho to už nebaví. Vtom se ozve známý zvuk vytáčení brány a bránou vstoupí dva zmatení členové posádky ze Star Treku. S tím, že jsou v nějakém divném století se zastaralou technologií (tím myslí hvězdnou bránu), se nechají Scottym přenést zpět. Davis říká, že to je tu pořád a že už toho má dost, že by raději pracoval na ošetřovně u dr. Janet Fraiserové. Beler mu sděluje, že mu třeba nějak dokáží pomoct. Odcházejí na ošetřovnu.
Na ošetřovně je jediný pacient - hypochondrický čertík. Janet je oba prohlíží. Beler se jí svěřuje s problémem, kvůli kterému přišli na Tau'ri. Janet slíbí, že jim pomůže. Generál Hammond chodí pravidelně každý večer na masáž plešky - to je skvělá příležitost najít odpovědi na jejich otázky. Beler se Smolíčkem zůstávají na ošetřovně skryti pod stolem.
Přichází Hammond na pravidelnou masáž. Janet se ho začne nenápadně vyptávat na to, co chce vědět Beler. Dozvídá se, že ascendovat mezi Antiky může jen ten, kdo má čistou duši, zemře a ještě mu pomůže jiný Antik. O jabloni se dozví, že v jejím největším jablku žije velký červ - jistý druh Goa'ulda, kterého je potřeba zneškodnit, jinak jabloň zahyne. Do třetice se ho ptá na seržanta Davise. Říká, že se u něj objevují příznaky nemoci bránus šílenus a že obvykle pomáhá přeřazení na jinou práci. Hammond jí sděluje, že není nic jednoduššího než předat klávesnici někomu jinému a jít na ošetřovnu na vyšetření. Při masáži a kladení otázek Janet postupně vytrhne generálu Hammondovi jeho tři zlaté - a poslední - vlasy. Generál poté, co mu vyškubla jeho poslední vlas, naštvaně odchází. Janet předává vlasy Belerovi a oba odcházejí do jídelny. Nechávají na místě Smolíčka, který byl mezitím spoután a dostal roubík, aby neotravoval. Smolíček ale není žádné ořezávátko, ve stylu MacGyvera vytáhne švýcarský armádní nožík a dostane se rychle z pout a vydává se za Belerem a Janet.
Beler se Smolíčkem se chystají k odchodu a loučí se s ostatními. Beler chce, aby Davis nejprve vytočil adresu brány, že mu pak sdělí, jak vyřešit jeho problém. Když to Davis udělá, dozvídá se, že řešení je jednoduché - musí předat klávesnici někomu jinému.
Beler se Smolíčkem se vracejí na Abydos a po náročném putování dorazí zpět do Království Věčnosti. Král se dozvídá, jak pomoci usychající jabloni. Když je utrženo největší jablko, vyleze z něj červ - Goa'uld. Smolíček ho zneškodní Thorovým kladivem (praští ho po hlavě).
Jabloň začne kvést a rodit nová jablka. Beler se s úlevou loučí se Smolíčkem, který by chtěl jít s ním. Beler to odmítá ("Jen přes mou mrtvolu").
Beler se vrací ke královně Carnelii a nese jí tři zlaté vlasy generála Hammonda. Než se však setká s královnou, musí projít poslední zkouškou. V lese na něj čeká čarodějnice Desada. Beler jí sděluje, jak se dostat mezi Antiky. Je to jednoduché - musí zemřít. Desada odpovídá,
že to bude ale těžké. Nebude. Beler ji zabije tyčovou zbraní. Pak si uvědomí, že jí neřekl, že
musí mít také čistou duši a že jí musí pomoct jiný Antik. Desadě ale nakonec pomůže Daniel
Jackson. Čarodějnice se změní na Omu a přibírá si nové jméno - Desala. Oma Desala.
Beler konečně doputuje zpět ke královně Carnelii. Předává jí tři zlaté vlasy generála Hammonda. Ta ho chválí, že si vedl dobře a že schová zbraň na horší časy, protože Anubis je mrtev. Zbraň bude ukryta do znaku jejího Prvního Jaffy.
To ještě ale není konec. Tým SG-1 nachází na jedné planetě naháče - Daniela Jacksona, který se vrací mezi živé a odchází zpět s SG-1.
Dnes je to poslední večer s přáteli z Kontinua, protože v sobotu jich většina odjíždí. Povídáme a zpíváme až do čtvrt na čtyři. Pak s Janou odcházíme aspoň na chvíli se vyspat. Pár nadšenců ještě zůstává.
Den devátý – sobota 8. 7.
I když jsme šly pozdě spát, stejně jsme kolem deváté vzhůru. Dopoledne trávíme s Janou v herně. Hrajeme deskovku Carcassonne – Objevitelé, která nás dost nadchla. Princip hry, spíše počítání bodů, je odlišný od "normálního" původního Carcassonne. Je to trochu nezvyk, hra trvá o něco déle, ale stojí to za to.
Od jedné začíná soutěž Filmové hlášky, kterou připravili Hypo a Handl. S hláškami jsem na tom podobně jako s filmovou hudbou. Je mi to sice povědomé, ale zařadit to nedokážu. Následuje Marghova přednáška ST herci v SG, Československý SG Jukebox a od pěti vyhlášení výsledků Filmových hlášek. Odpolední program je opět nabitý, takže jsme se ani pořádně nestihly rozloučit se všemi odjíždějícími kamarády z CZK. Zbývá chvíle na večeři, tak vyrážíme s Janou naposledy do Panského domu. Obsluha je tentokrát rychlá a bez problémů. Ještě stíháme závěr velmi pěkné přednášky černéamodré Hodina goa'uldštiny.
V osm začíná v kině Oficiální ukončení Gateconu 2006, které probíhá ve znamení zhodnocení letošního Gateconu a především vyhlašování výsledků různých soutěží a anket.
Hned ze začátku vyhlašuju výsledky literární soutěže Tau'ri, kree! Celkem došlo patnáct povídek od devíti soutěžících. S jasným náskokem vyhrála povídka Past od Klenotky. Mám připravené ceny (knížky, diplomy a FF placky) pro autory prvních pěti povídek. Bohužel na vyhlašování byly přítomny pouze dvě autorky (Klenotka na 1. místě a Miniël na 5. místě). Doufám, že zbylí tři autoři (berenikee, bubushow a Tirwaen) se přihlásí o ceny. Kompletní výsledky včetně hodnocení najdete tady.
Po mně vyhlašuje Hypo výsledky páteční SG doplňovačky. K mému překvapení jsem ji vyhrála. Nasleduje vyhlašování různých anket – za fotku, o nejlepší, nejpřínosnější a nejvtipnější přednášku, vyhlášení vítězů Hypervrat včetně ukázek reklam, dále vyhlášení Jukeboxů. Ze zahraničních se o první místo dělila musicvidea Tarzan a Přednáška, v českém SG jukeboxu zvítězilo musicvideo Věže od Liny, druhý skončil můj favorit Daniel milionářem od Petroita. Prostě se pořád vyhlašovalo, vyhlašovalo a vyhlašovalo... Po hodině už to začalo být trochu úmorné. Přiště by to chtělo závěr koncipovat trochu jinak a prokládat to videoukázkami atp.
Jelikož se začalo asi o dvacet minut později, nestíháme s Janou začátek slavnostního Večera Fantazie. Zřejmě jsme přišly o soutěž kostýmů, pokud vůbec byla. Přicházíme ve chvíli, kdy na pódiu končí zpěv jakási modře oděná postava trochu připomínající postavy ze Star Wars (netuším, o co šlo). Velký sál v Junioru je narvaný k prasknutí. Sedíme úplně vzadu, kde je velmi mizerně slyšet, takže často netušíme, oč kráčí. Následuje vyhlášení soutěže Aeronautilus, poté břišní tanec (jsou problémy s muzikou, vypadává zvuk), dále křest knihy povídek (název jsem nezachytila, snad Legendy české fantasy), opět břišní tanec a poté oblíbená tombola, jejíž hlavní cenou je digitální fotoaparát. Tentokrát se na mě štěstí neusmálo.
Potom ještě chvíli sedíme a povídáme přímo ve velkém sále, kde je otevřen nekuřácký bar. Prostory hlavního baru jsou úplně narvané. Sálem vrávorá a podivně se pohybuje dvojice notně opilých nejmenovaných "vrátkařů". Kolem půlnoci s Janou odcházíme na ubytovnu zapakovat si věci.
Den desátý – neděle 9. 7.
Je to poslední den FF. Dobalujeme zbytek věcí a vyrážíme s Janou do kina nechat na recepci naše zavazadla až do odjezdu, abychom se s nimi nemusely celý den vláčet. Dáváme si na baru poslední tousty.
Od deseti začíná Gateconová dílnička: Jaký byl a jaký bude, kterou vedou fis a Johny Idler. Je to takové to závěrečné zhodnocení uplynulých dní a průběhu Gateconu s připomínkami a návrhy fanoušků. Beseda je plánovaná na dvě hodiny, ale končí už v jedenáct. Odcházíme s Janou do Junioru, kde má Silver přednášku – pouští záběry ze svého účinkování v jedné z reportáží pořadu Na vlastní oči, kde byl za lovce upírů. Jde o skvělou mystifikaci. Ve dvanáct pak začíná tradiční závěrečná beseda s Vaškem Pravdou O conu po conu, která trvá tři hodiny.
Pak odcházíme ke kinu, kde si vyzvedáváme bagáž a čekáme na "Pravdabus". Ten přijíždí před čtvrtou a ve čtyři se vydáváme plni dojmů zpět domů.
Všechno dobré bohužel musí jednou skončit, a tak končí i naše vydařená "fantastická dovolená". Ještě jednou velký dík všem organizátorům této skvělé akce. Už se moc těším na FF 2007.
Pozámka:
Fox poskytl 27 fotek.
Hypospray a Margh poskytli 42 fotek.
Jacob Carter poskytl 27 fotek.
Monty Jack poskytl 9 fotek.
Paldík poskytl 64 fotek.
Praotec trekkie poskytl 17 fotek.
Tar-ara poskytla 13 fotek.
Yakuzza poskytl 23 fotek.
Moc jim za to děkuji. :-))
Prosím, nepřebírejte fotky na jiné stránky bez svolení autorů!
Fotogalerie fanklubu Stargate Command