Daniel je s týmem SG-5 na průzkumné misi na planetě P4X-347, kde byl objeven starý goa’uldský palác se záhadným zařízením vydávajícím bílé světlo. Jeden z členů týmu, poručík Barber, byl vyslán do SGC a nyní se připravuje k návratu zpět na planetu. Spolu s ním se na odchod připravuje i Sam. V prostoru brány je s nimi i Jack. Barber stojí před rampou a v okamžiku, kdy se brána začne otevírat, skočí do víru energie a zmizí. Všichni šokovaně přihlížejí. Barber právě před jejich očima spáchal sebevraždu. Nikdo nechápe, proč to udělal. Nikdy nevykazoval známky deprese ani sebevražedné sklony.
O něco později se z planety vrací Daniel s týmem SG-5. Daniel se snaží rozluštit nápisy na malém zařízení velikosti dlaně, o kterém se domnívá, že je to nějaký goa’uldský počítač. Postupně se začne chovat divně. Je velmi podrážděný a nervozní a žádá Hammonda, aby se okamžitě mohl vrátit zpět na planetu a pokračovat tam ve studiu. Hammond chce, aby si Daniel odpočinul, že je přepracovaný. Chce vyslat SG-1 na planetu příští den hned ráno. Daniel rozčileně odchází. Druhý den jsou členové SG-1 připraveni k odchodu a čekají na Daniela. Ale ten není na základně. Jack pro něj jede domů a najde Daniela stojícího na balkóně za zábradlím a chystajícího se skočit dolů. Jack se ho snaží uklidnit a Daniel se po chvíli probírá a udiveně se rozhlíží kolem. Zjevně byl v jakémsi transu.
Daniel leží na ošetřovně a je napojen na přístroje. Jeho stav má zřejmě spojitost s misí na P4X-347, protože všichni členové SG-5 vykazují stejné příznaky - podrážděnost a depresi. Nevypadá to na nákazu. Podle dr. Janet Fraiserové podobné účinky vyvolávají drogy, ale v jejich těle žádné cizí látky nejsou. Něco nebo někdo na planetě je nějak ovlivňuje. Stav všech členů SG-5 a Daniela se postupně zhoršuje a Janet se obává nejhoršího.
Trojice členů SG-1 se vydává na planetu s nadějí, že zjistí něco, co by pomohlo při léčbě. V paláci objevují mladého hocha Lorana, který zde žije úplně sám. Na všechny zapůsobí sloup bílého podivného světla, který vychází se zvláštního vysokého podstavce. Ukazuje se, že při pohledu do světla člověk ztrácí pojem o čase a že světlo má omamný účinek a je velmi těžké od něj odtrhnout pohled. Člověk tak může bez pohnutí stát hodiny a hledět do světla.
Mezitím na Zemi umírají všichni členové SG-5 a Danielův stav je kritický. Jack se vrací zpět na Zem a rychle začíná vykazovat tytéž příznaky - zvýšenou podrážděnost a nervozitu. Podle Janet to, co to způsobuje, zrychluje nervovou aktivitu v mozku a má to účinek podobný dopaminu. Dokud je člověk na planetě, působí to jako droga. Po návratu se nervová aktivita zpomalí a výsledkem je deprese. Člověk pocítí abstinenční příznaky. Danielův stav se prudce zhorší a přestane mu být srdce. Na resuscitaci není čas a Jack ho bere zpět na planetu, kde se jeho stav zlepšuje a postupně se vrací k normálu. Ale vypadá to, že se nemohou vrátit domů, dokud nepřijdou na to, co je ovlivňuje a ohrožuje jejich životy po opuštění nejen planety, ale dokonce i paláce. Bude se moci tým SG-1 vrátit zpět domů? A jakou roli v tom všem hraje Loran?

Přepis epizody: zatím není k dispozici

Fakta a zajímavosti:
-- navštívená planeta: P4X-347, planeta se starým opuštěným goa’uldským palácem nacházejícím se poblíž mořského pobřeží, obyvatelé: Loran, po smrti rodičů žije na planetě zcela sám.
-- generál Hammond v originále i v české verzi hovoří o Barberovi jako o poručíkovi (lieutenant), ale v titulcích je uveden jako seržant (sergeant).
-- Jaffové na Chulaku neslaví narozeniny. Je to pro ně den jako každý jiný.
-- Teal’covi bude za 47 dní 102 let. Pokud budeme brát v úvahu datum premiéry této epizody v USA (26. 1. 2001) jako den, kdy Teal’c sdělil údaje o svém věku Loranovi, potom by mu mělo být 102 let 14. 3. 2001 a narodil se tedy 14. 3. 1899. Je to samozřejmě pouze čirá spekulace.

Oblíbené citáty:
Teal’c: „Je mi sto a jeden rok.“
Loran: „Nevypadáte... nevypadáte na to.“
Teal’c: „To už jsem slyšel.“
Teal’c: „I am 101 years of age.
Loran: „You don't look that old.“
Teal’c: „So, I have been told.“

O’Neill: „Chcete říct, že jsem závislý na tom místě?“
Fraiserová: „Zdá se, že rychlost, s jakou nastoupila deprese, je úměrná času, který jste na té planetě strávil. Doufejme, že jste tam nebyl tak dlouho, aby se vaše symptomy zhoršily tak, jako u Daniela a ostatních.“
O’Neill: „Skvělé! Po všech těch letech odříkání...“
O’Neill: „You're telling me I'm addicted to that place?“
Fraiser: „The intensity of your mood swing into depression seems to be proportional to the time you spent on the planet. All we can do is hope is your exposure wasn't long enough for you symptoms to get as bad as they did with Daniel and the others.“
O’Neill: „Great! All those years of just saying no...“

O’Neill: „Co je?“
Carterová: „Asi mi začíná docházet, že se možná už nikdy nevrátíme domů.“
O’Neill: „Ah, Hammond nám bude dodávat všechno, co potřebujeme, dokud to nevyřešíme... Hezká pláž.“
Carterová: „To je dobrá výmluva, že?“
O’Neill: „He?“
Carterová: „Proč chvíli nic nedělat.“
O’Neill: „Co?“
Carterová: „Nechte toho.“
O’Neill: „Co takhle: 'Nechte toho, pane!'“
Carterová: „Prosím vás! Myslíte, že budu mít radost, když tu uvízneme?!“
O’Neill: „Poslyště, majore...“
Carterová: „Ani náhodou!“
O’Neill: „'Ani náhodou, plukovníku!'“
Carterová: „Co? To se mám smířit s tím, že to prostě tak bude?!“
O’Neill: „Prostě to tak už je!“
Carterová: „A není to jedno?! Na vás to nezáleží!“
O’Neill: „Carterová, vy máte absťák!!“
Carterová: „Á, tak já mám absťák!!“
O’Neill: „Ano!! Stejně jako já.“
O’Neill: „What?“
Carter: „I guess the reality that we may never go home is setting in.“
O'Neill: „Oh, Hammond will keep us supplied with everything we need until we can figure this out. It's a nice beach.“
Carter: „It would be a good excuse for you, wouldn't it.“
O'Neill: „Huh?“
Carter: „To do nothing for a while.“
O'Neill: „What?“
Carter: „Forget it.“
O'Neill: „That would be 'Forget it, Sir!'“
Carter: „Oh, please! You think I'm keeping that up if we're stuck here forever?!“
O'Neill: „Listen, Major...“
Carter: „No way!“
O'Neill: „That's 'No way, Colonel!'“
Carter: „I'm supposed to accept that... that's the way it's going to be?!“
O'Neill: „That's the way it is!“
Carter: „What difference does it make. It's not up to you!“
O'Neill: „Carter. You're in withdrawal!!“
Carter: „Oh, I'm in withdrawal!!“
O'Neill: „Yes!! So am I.“

Hodnocení: 
Věra 4/5
Členové SG-1 se při jedné z misí setkávají se zvláštním goa’uldským zařízením, které ohrožuje jejich životy. Dozvíme se Teal’cův věk.

Johny Idler 3/5
Výborně... droga... a co dál? ;-)

předchozí epizoda | následující epizoda

Zpět na EPIZODY | FLASH INDEX | NONFLASH INDEX

Vytvořil sg1.cz tým.