|
interview pro naše stránky zařídil, provedl a zpracoval CAIT |
Simona Postlerová je herečkou Divadla na Vinohradech, kterou nyní můžeme vidět např. v divadelních hrách Brouk v hlavě, Sto roků samoty, Talisman, Dáma od Maxima nebo Divadelní komedie. Tuto sympatickou herečku jsme mohli spatřit nejen na divadelních prknech, ale rovněž i na televizní obrazovce, kde hrála např. v seriálech Duch český nebo Hotel Herbich nebo např. ve filmu Jedna kočka za druhou. Simona Postlerová spolupracuje i s rozhlasem. Posluchači si možná vzpomenou např. na detektivní seriál Stín viny na stanici Praha (Český rozhlas 2). V neposlední řadě se také věnuje dabingu.
Fanoušci seriálu Hvězdná brána si její příjemný hlas jistě ztotožní s kapitánem/majorem Samanthou Carterovou, ztělesňovanou Amandou Tapping, kterou Simona Postlerová nadabovala.
Simona Postlerová je provdána za kytaristu a skladatele Zdeňka Hráška. Má dvě malé děti, dceru Janu Magdalenu a syna Damiána.
CAIT: Dobrý den. Jste fanda sci-fi?
Simona Postlerová: Ehm, jak bych to řekla, vlastně je pro mě trochu zvláštní to, že se najednou cítím jakoby stará, i když nejsem o moc starší než vy. Tohle předesílám. Proč to říkám, protože když jsem byla právě v tomhle věku na gymnáziu, tak jsem byla velký fanoušek sci-fi, ale jako v té době, možná že teď to je opravdu jinak, to právě nevím. A hrozně jsem milovala a četla Raye Bradburryho, třeba Marťanskou kroniku.To se mi opravdu strašně líbilo, a to i jako holce, protože spíše to bylo takové klukovštější. Potom ale byla škola, jiné zájmy a v současné době až zas tolik ne, mám spíše profesní zájmy a proto jsem právě předeslala ten rozdíl toho věku, už jsem zpátky na zemi.
CAIT: Viděla jste nějaký seriál nebo film s touto tématikou?
Simona Postlerová: Trochu právě díky dabingu úryvky Hvězdné brány, ale jinak opravdu musím říci, že ten čas nemám, že bych například byla konzument něčeho. Spíše hraji, natáčím a nebo jsem doma s dětmi. Ani do kina moc nechodím, takže snad jedině ve spojení právě s tímto seriálem.
CAIT: Ale máte na to určitě příjemné vzpomínky?
Simona Postlerová: Ano, to mám, už z důvodu právě toho dabingu, protože jsme se při té práci hodně nasmáli. Především těm výrazům, protože dabing je docela náročná záležitost. Když se dabuje něco lyrického, pocitového, vlastně normálního, tak se to hodně liší ve výrazu a stačí si pak přečíst tu větu jen jednou a jde to daleko lépe, je to přirozenější. Jenže tohle jsem si musela přečíst několikrát za sebou, abych tu větu dala dohromady, abych dala správný důraz na podmět, přísudek, aby ta věta dostala smysl, protože kdo se v tom měl vlastně vyznat?! A pak také byla sranda smát se těm vymyšleným výrazům, jako zat'nik'atel, anebo že jedeme na Chulak a my jsme si třeba dělali srandu, když jsme se viděli s kolegy, se kterými jsme to dabovali: "Nazdar, máš u sebe zat'nik'atel?" (smích) Ona to tak úplně není odpověď na tu otázku, ale je pravda,že mám na to hezké vzpomínky i v tomhle smyslu.
CAIT: Jak se vám ten seriál líbil ?
Simona Postlerová: No, docela ano. Ale, znova, protože jsem byla vlastně uvnitř, tak je to docela těžké sledovat. Takhle, my nemáme velkou možnost to sledovat, protože dostaneme jenom ty sekvence, které dabujeme a nemáme tedy kontext, nemáme to celé a potom to vypadá tak, že ani vlastně neznáme souvislosti a máme v tom díry. Takže je to opravdu jiné, když to vidí člověk zvenčí. Například vy, studenti, si může myslet, že jsme v tom zasvěcení a že všechno víme a není to vlastně pravda, my se musíme také ptát. Ale jinak se nám to opravdu líbí.
CAIT: Na základě čeho jste dostala nabídku na dabování tohoto seriálu?
Simona Postlerová: Tak to je opravdu těžké říct. Pan režisér si vybere ty lidi, kteří by mu na to seděli asi herecky, nebo typově, nebo z herního projevu, opravdu nevím. Pan režisér se snaží sledovat původní herečku, jak to hraje, že je taková akční, ráznější, a podle toho vybrat někoho, kdo má takový projev, který by byl v té ráznosti přirozený. To je asi to nejdůležitější.
CAIT: Dabovala jste i jiné filmy nebo seriály s touto tématikou?
Simona Postlerová: Ne, tak to už ne. Dabovala jsem například herečku Helen Hunt ve filmu Po čem ženy touží, pak jsem dabovala Anglického pacienta nebo například Skandální odhalení s Demi Moore. Ale s touhle tématikou, bohužel...
CAIT: Jak tedy vypadá takové dabování seriálu?
Simona Postlerová: Musím říci, že je to docela těžké. Takže, člověk má před sebou český text, který je nakódovaný, to znamená, že dostaneme fráze, které například major Carterová říká a vedle toho kód. Ten kód určuje kdy se ta fráze objeví, například 02:36.
CAIT: Takže dostanete v podstatě titulkový transkript přeložený do češtiny?
Simona Postlerová: Ano, přesně tak. A teď se tedy posadím, vezmu si před sebe ten text, na uši si nasadím sluchátka, ale ne na obě uši, jen na jedno, abych slyšela jak tu herečku, tak sama sebe. Je totiž důležité, abych měla kontrolu nad tím, jakým způsobem vlastně tu větu tvořím. No a před sebou asi dva metry mám obrazovku, kde se pouští ten film. Pod obrazovkou jsou digitální hodiny, které počítají uplynulý čas od začátku. Soustředím se a teď musím začít strašně rychle vnímat. Dívat se jak na obrazovku a sledovat, jakým výrazem mluví, jestli je rozčílená nebo se usmívá, nebo je zklamaná nebo pláče, tak zároveň i dolů do textu a číst ho. S tím souvisí i má příprava, kdy si například vezmu ten text deset minut před natáčením a důkladně si ho pročtu, abych věděla, o čem to je a aby měl nakonec nějaký logický smysl. Ze zkušenosti vím, že je dobré ho umět alespoň trošičku zpaměti, abych se pak mohla více soustředit na obraz a celkový výraz. Někdy se to však nepovede a pak musím říct "Stop, byla jsem krátká". To znamená, že jsem domluvila dříve, než ona. Pak si tu větu musím prodloužit tak, aby měla ten správný přirozený rytmus a aby to vyšlo přesně. Někdy se to povede hned napoprvé, ale někdy je to docela složité a záleží to také na úpravě a na tom, jak to někdo jiný přeložil. Ale je to úžasná práce.
CAIT: A dabujete to zároveň s ostatními?
Simona Postlerová: Ano, s Davidem Prachařem, který hraje Daniela Jacksona, Milošem Mejzlíkem, který dabuje Jacka O'Neilla a Pavlem Rímským, který propůjčil hlas Teal'covi. Takže tam takhle sedíme vedle sebe a povídáme si a smějeme se, protože někdy je to opravdu zábavné. Je to opravdu příjemná práce.
CAIT: Televize Nova nyní zakoupila novou sérii, budete se i na ní podílet?
Simona Postlerová: Ano, vím o tom a možná už za čtrnáct dní se do toho pustíme a začneme dabovat dále.
CAIT: Jak se vám líbí herecký výkon postavy, kterou dabujete?
Simona Postlerová: Právě když o tom mluvíte, moc se mi její herecký výkon nelíbí. A já vím proč. Na mě totiž působí, jako kdyby nebyla in, nebyla v problému. Připadá mi, že ona jen hraje, že je v tom problému. To znamená, že ona ví o tom, že kamera jí snímá, ale dělá pro tu kameru jako že se diví a jako že zná všechny ty rovnice a technické výrazy a já ji tak trochu nevěřím. Jako kdyby věděla více o té kameře, která ji snímá, než že by šla přímo do problému. Víc se mi herecky líbí ti herci. U nich mi to přijde přirozenější, ale ona mi připadá jakoby pořád v napětí, jako by musela mimikou dotvářet charakter té své postavy, což je mimochodem zvláště obtížné pro mě, jako pro dabéra. Ale podle mě by mohla být více v klidu a měla by se více ponořit do charakteru té postavy, kterou hraje.
CAIT: Děkuji za rozhovor.